Jak přežít ztroskotání na moři?

Opuštění lodi na záchranném raftu (ostrůvku) je asi to poslední, co bychom na moři rádi dělali. Když už se ale taková věc stane nevyhnutelnou, je dobré být na ni připraven. Teoreticky i materiálně, pokud možno. Existuje řada kroků, které pomohou značně vylepšit vaši situaci a zvýšit šanci na záchranu nebo delší přežití. Samozřejmě je vše i otázka štěstí, ale štěstí je třeba jít naproti. Šance mohou být slušné, i když vše trvá déle. Jsou známy případy, kdy na moři přežila i větší skupina a to i několik týdnů.

Opuštění lodi

Loď již není možné zachránit, není to pravděpodobné, nebo se o to snaží část posádky. Zbylá část posádky by ovšem případné modlení měla zvládnout za pochodu a snažit se připravit na opuštění lodi a shromáždit potřebné věci, jako jsou zásoby vody, jídla, mobilní telefon, solární nabíječka, námořní ruční vysílačka, ruční GPS, zrcátko, světlice, lepidlo, lepící páska, atd. - viz náš článek Nouzové vybavení.

Posádka by se měla též teple obléci, neboť i mokré oblečení částečně izoluje; máte-li přímo neopren - šup do něj! Každopádně v případě nedostatku času myslete alespoň na zásoby vody, potravin, nůž a lékárničku.

Ve vodě

Pokud už jste byli nuceni opustit loď, je nutné se co nejrychleji dostat do záchranného člunu. Není-li člun na dosah, přidržujeme se trosek. Další zásady jsou:

• máte-li záchrannou vestu na sobě, plavete čubičku. Nemáte-li vestu, volí se prsa - nejvhodnější styl pro plavání ve vlnách nebo pod vodou.
• není-li třeba se nikam aktuálně dostat, je lepší šetřit síly a odpočívat na zádech
• ve studené vodě, kdy hrozí podchlazení, přitáhněte nohy k tělu a chráňte jimi břicho. Ve skupině se tiskněte v kruhu k sobě. Je to ale jen dočasné řešení.
• před studeným větrem a bouřkou se lze chránit pod převrženým člunem
• tonoucího zachraňujete ze zadu. Přidržíte ho za vestu nebo paži okolo krku a uklidňujete ho. Ke člunu plavete naznak nebo ouško.
• v případě, že jste ohrožováni žraloky, držíte se ve skupině, žraloka sledujete. Chystá-li se k útoku, snažíte se cákat a řvát. Cílem je ho odradit. Žralok je citlivý na čumák a oči - kopnutí v případě útoku pomůže. Jak to nacvičit necháme na vás! ;-) V každém případě v přítomnosti žraloka zůstaňte obutí a oblečení. Nemočit! Nezvracet! Pokud je to nutné, tak alespoň s přestávkami.

Ve člunu

V záchranném člunu je naděje na přežití mnohonásobně vyšší zejména v chladné vodě. Na co se v člunu soustředit a co nezanedbat?

• prioritní je zajistit ochrannu před sluncem, dešťem, vlnami, větrem a případně chladem. Standardní záchranný člun by měl mít toto zajištěn; pokud máme jen holý člun, k výrobě použijete pádla nebo klacky, trosky spolu s jakoukoliv plachtou, pončem, prostěradlem, ručníky, apod.
• doprostřed člunu usazujte děti, slabé a zraněné. Pokud se všichni do člunu nevejdou, je možné, aby se silní a zdatní jedinci pověsili na člun po stranách a s osobami ve člunu se pak pravidelně střídali.
• zásoby, výstroj a ostatní potřebné zachráněné věci uložíte do nepropustných pytlů a přivážete je ke člunu
• člun je třeba chránit před poškozením a pokud již takové nastane, samozřejmě ho co nejrychleji opravit
• udržujete čistotu a hygienické podmínky! Veškerý odpad a výkaly vyhazovat co nejdále od člunu. Nehygienické podmínky mohou způsobovat zanícení zranění, boláky nebo minimálně zoufalost a odevzdanost posádky
• snažte se chránit pokožku před sluncem a slanou vodou, proto zůstáváme oblečeni alespoň základní vrstvou. Vítr vás také bude méně vysušovat.
• objeví-li se žralok, pokud jste ve člunu - nevyhazujte zbytky a exkrementy, zůstaňte v klidu a nehýbejte se; nepomůže-li, můžete ho zaplašit hlukem a plácáním do vody; tře-li se o člun, necháte za člunem plavat látku. Kdo ho trefí do čumáku pádlem, získává extra příděl vody! ;-)
• signalizace: objeví-li se loď nebo letadlo, lze využít světlic, barevných značkovačů do vody, zrcátka, nebo jiných lesklých předmětů; mávejte kusy látky nebo pádlem namočeným ve vodě, kvůli odleskům

Jídlo a pití

Některé záchranné čluny (liferaft určený na oceán) jsou vybaveny solárním zařízením na získávání pitné vody z mořské pomocí odpařování. Pokud takové zařízení není k dispozici, je nutno s vodou šetřit a stanovit si pravidla pro její užíváni. Obdobně je to s jídlem, ale voda je důležitější než jídlo. Bez jídla přežijete i o více jak deset dnů déle než bez vody!

Voda

• pokud nejste zraněni, první den nepijte vůbec
• 2.-4. den stačí půl litru denně
• 5.-6. den stačí 0,2 L denně
• pokud není voda - nejezte! Pomůže spánek a odpočinek. Zbytečně se nepohybujte, zamezíte tak pocení a vyčerpání.
• pocit žízně je možno zahnat cucáním hladkého předmětu
• nikdy nepijte mořskou vodu nebo moč (obě tekutiny potřebují více vody z organizmu na vyloučení soli, než je v nich samotných obsaženo. U mořské vody hrozí i halucinace)
• k získání vody využijte deště (nachytat do všeho možného a co nejvíce vypít) nebo lovu ryb - oční tekutina, tekutina z páteře, pokud máme čím lisovat čerstvé maso, tak i šťávu z něho. Vyvarujte se však potravy bohaté na tuk nebo proteiny - trávení pravděpodobně ubere jen další vodu.

Jídlo

• jídlo jezte, jen pokud máme i vodu!
• nepodařilo-li se zachránit žádné zásoby, můžete lovit ještě ryby z moře
• pokud nejsou háčky, je možno si vyrobit improvizovanou síť - část oděvu (nejlépe tričko, košili) přivážete pevně na pádlo a připevníme k boku člunu, čímž vznikne síť na chytání ryb
• je možno chytat také ptáky, pokud se je podaří chytit. Dále měkkýše, mořské červy nebo chaluhy a řasy, v tomto případě ale buďte střídmí, neboť organizmus není na jejich trávení zvyklý.

Rozhodnutí

Pokud se před opuštěním lodi podařilo vyslat signál SOS nebo jinak požádat o pomoc a určili jste polohu, snažte se zůstat v místě ztroskotání.

Je obecně doporučeno nevzdalovat se cca 72 hodin po havárii. Pokud jste však žádné nouzové volání neučinili, snažte se dostat na pevninu za pomoci větru.
Určení směru může být obtížné, pokud nevíme kde jsme. Využijte:

• mraky – většinou se nad pevninou drží pás kumulů
• ptáky – dopoledne vylétají na moře a v odpoledních hodinách se obyčejně vracejí nad pevninu, sledujeme ale vždy jen hejna
• rostliny – plovoucí kousky rostlin a kusy dřeva také mohou být známkou nedaleké země
• barvu vody – hluboká voda je tmavá, světlejší odstíny znamenají mělčí vodu, částice půdy pravděpodobně signalizují ústí větší řeky
• vlny – v blízkosti pevniny vlny vystupují na mělkém dnu, vzrůstají a zalamují se, za změnou pohybu moře může být příboj kolem pevniny

Země

V dálce se konečně objevila země a vy si myslíte, že už máte vyhráno? Pozor! Pořád jste v potenciálním nebezpečí.

Vlny vás na pevninu jen tak nepustí, zkusit ale můžete taktiku vojenských jednotek SEAL:

• využijte hřebenu malých vln a plavte po nich
• pokud je moře rozbouřené, snažte se pohybovat v údolí mezi vlnami. Ponořte se, když jde vysoká vlna.
• když vás zachytí spodní zpětný proud velké vlny, nechte ji přejít a plavte k hladině
• u skalnatého pobřeží zamiřte k místu, kde se vlny ženou nahoru po skalách. Místa, kde se prudce tříští s vysoko stoupající bílou pěnou, jsou extrémně nebezpečná.
• Vezete se na vlně k pobřeží, na které nakonec nedosáhnete? Nevadí, udržujte tempy rukou svou polohu vsedě a počkejte na další vlnu, která vás dopraví ke břehu.

Závěrem možno říci, že se jedná jen o stručný přehled toho, co lze učinit pro svou záchranu na moři. Problematikou se zabývají nejen odborné příručky a kurzy (např. RYA), ale poučit se dá jak z dokumentů psaných (Alain Bombard - Trosečníkem z vlastní vůle), tak filmových. Samozřejmě existuje i mnoho filmů podle skutečných událostí. Pro inspiraci využijte naši sekci Doporučujeme, kterou budeme postupně doplňovat!

V článku jsou použity fotografie z filmu All Is Lost / Vše je ztraceno, o kterém jsme vás informovali v Novinkách.