Jaké pivo?

Tento článek vznikal pod vlivem nekonečných debat na našich jachtičkách. Vzhledem k tomu, že pivo je takřka nutnost, pojďme si rozebrat, jaké faktory jeho výběr, množství a vhodné balení ovlivňují. Kromě individuálních faktorů, jako je osobní výkonnost borců, preference chutí a počet pivních členů posádky, jsou to překvapivě univerzální faktory jako:

Teplota

Se stoupající teplotou samozřejmě žízeň roste. Ale je-li příliš teplo, tak kromě značné omamnosti nápoje ve vedru, nebude se vám dařit pravděpodobně pivo v lednici vychladit v dostatečném množství na správnou (poživatelnou) teplotu. A teplé pivo, jak známo, se dobře nepije, některé značky jsou teplé dokonce dosti nepoživatelné. Jedete-li tedy v opravdu teplém počasí, hodně na jih, nebo jsou hlášeny čtyřicítky, přemýšlejte tedy spíše ve prospěch vína notně ředěného vodou! ;-)

Vlny

No ovšem! Nechuť k pivu se vzrůstající výškou vln roste takřka hyperbolicky! Je-li vaší destinací rozbouřený Atlantik nebo větrné Kyklady, spotřeba piva rapidně poklesne!

Jiný alkohol

Tady je množstevní závislost jasná. Je-li na palubě soudek rumu, množství piva je jistě možno omezit, též s přihlédnutím k použitelnosti posádky pro další námořní úkoly. Kompetentní posádka by si měla zachovat značnou akceschopnost, což se doporučuje zejména za plavby. V každém případě raději protřepat a nemíchat! ;-) Ke krmení rybiček není (zejména u některých členů) na jachtě až tak daleko.

Počet vylodění

Každé vylodění alias gumákový výsadek umožňuje nejen doplnit dostupné zásoby lihovin, vína a někdy též místního piva, ale mohou se též nést v duchu návštěvy taverny, kde vám rozšafný hostinský (předem neznaje váš splávek) nabídne neomezený přísun vína k objednanému jídlu. I když se nakonec z neomezeného přísunu stane přísun omezený vlivem slábnoucí rychlosti doplňování prázdných karaf, spotřebu piva ze zásob na jachtě to jistě ovlivní.

Potápění

Vyšší hladina alkoholu je pro potápění nevhodná nejen kvůli bezpečnosti (to je bez debat), ale též výkonnosti a komfortu. Alkohol zhoršuje prostorové vidění a překyseluje žaludek, takže z potápění nemáte přijemný zážitek. Dále zvyšuje krevní tlak a puls, takže i pod vodou prd (rozumějte málo) vydržíte. Pivínko bude přijemné, až se vynoříte a budete vyprávět, kdeže to byl ten obrovský rejnok, co jste ho tahali za ocas!

Roční období

Pokud neděláte nějaký noční přejezd, obvykle má délka dne vliv na délku jachtění. Tedy na podzim (ostatně i v srpnu) je čas pokuřování a popíjení na kotvě asi delší než na jaře či při letním slunovratu (ten se ale zase dobře zapíjí, jelikož je to svátek, na kterém se shodnou všechny kultury i nekultury). Nechcete-li tedy po setmění ještě brázdit moře, ale raději si zahrajete karty, nějaká piva si na září ještě vemte navíc (můžete zase oslavit rovnodennost ;-).

Výpočet zásob

Takže faktory ovlivňující spotřebu jsme probrali, ale jak se teď dopracovat k výsledku kolik naskladnit piv?

Dlouhodobým pozorováním za letních podmínek (oblast mírného větru a vln, 2 x denně potápění, teploty okolo 30°C, konec srpna ) a výbavou 1 litr rumu na osobu / týden byl odhadnuto 1,5 litru piva na osobu / den. (o víně tento článek nepojednává)

Spotřebu tedy odhadněte a upravte dle výše uvedených faktorů a vaší přepravní kapacity.

Typ balení

Skleněné láhve můžeme rovnou kvůli nepraktičnosti, váze, křehkosti a prostoru zavrhnout.

Plechovky jsou poměrně skladné, dobře se chladí, ale generují dosti odpadu. Pivo z nich také nemá nejlepší chuť.

Sud či soudek je prostorově nejlepší balení, na chuť piva při dobrém vychlazení vynikající, ale nese sebou řadu problémů praktických - nesnadná manipulace, otvírání, chce to samochladící a pak se to musí nějak najednou vypít, což může aktuálně část posádky diskriminovat (chuť na něco jiného či nemožnost popíjet).

Nejvíce se osvědčily PET láhve 1,5-2 litrů. Dobře se skladují, vydrží nešetrné zacházení, dobře se s nimi manipuluje a dají se chladit v lednici. Otevření PETky je zároveň malou společenskou událostí a stačí aby měli chuť 2-3 námořníci (ostatní se většinou postupně také přidají) a už se otvírá! Otevřené balení není problém dopít, případně opět uzavřít a vložit do ledničky. Je pravda, že chlazení musí být dobře plánované a doplňované (systém FIFO), pak k výpadkům v dodávce piva nedochází. Pivo z PET lahve je také při správném vychlazení překvapivě v dobré kondici co se týče chuti, pěnivosti apod. Optimisté by řekli, že je podobné čepovanému.

Jaké pivo na jachtu?

Tak to je ta jistě nejdůležitější otázka!

Nejcenější bude samozřejmě pivo české. Je možno pro obveselení pořídit i piva místní, ale přiznejme si to - dlouhodobě se to pít nedá a to platí svorně pro Chorvatsko, Řecko, Itálii i Francii...

Tím nám odpadá otázka kde nakoupit většinu zásob - v Česku! Tedy pokud do toho nevstupují další faktory jako:

• dovozní limity (Chorvatsko)
• letecká přeprava - omezení z hlediska objemu a váhy zavazadla

Česká piva se již sice dají koupit v celé Evropě, jen to pravděpodobně nebude zrovna to Vámi vybrané a nejspíše bude ve skle.

Tedy jaké České pivo?

• Plzeň - výborná studená, odporná teplá. Tato vlastnost ji bohužel diskvalifikuje jakožto hlavní pivo, navíc (zatím) není na prodej v PET láhvi
• Budvar - když zteplá, má podivnou nasládlou příchuť (vyskytly se názory, že trošku jako ACETON)
• Radegast - Birrell pro řidiče a kormidelníky - proč ne, ale jinak žádná sláva
• Krušovice - to nepije nikdo z nás (kromě Michalóza) ani na souši, tak proč to brát na loď?
• Zlatopramen - alias Zlaťáček nebo Zlaťoušek - BINGO! Jejich 1,5 l PET láhev je to pravé. Studený dobrý, teplý stále slušně pitelný. 11°. Ne nadarmo ovládá 2/3 trhu s pivy v PET.
• Gambrinus - již by měl být na přání zákazníků též v 1,5 l PET. Jedná se o nejprodávanější pivo v ČR v celkových číslech. 10° osvěží i ve vedru!
• Březňák - dodává se v 2 l PET. Slušná 10°, která neurazí. Cenově výhodný.
• Ostatní - testování přenecháme na Vás, abyste měli též radost z experimentování!

Máte vlasní zkušenost? Neváhejte se s námi podělit v diskusi!

Na zdraví!!! ;-o)