Kakájev

Dobrodružná jachetní výprava v roce 2010 si položila za cíl překonat laťku nejenom na poli sportovního jachtingu, ale pokořit i známý Cesmínový háj (v originále HollyWood, poznámka autora). Povzbuzeni účinkováním ve známém celovečerním trháku "The Kings of Mykon os - Wog Boy 2" rozhodli se jachtaři proslavit se na poli kinematografie ještě více a to vytvořením vlastního filmového díla.

Námět, scénář, režie

Základem úspěchu každého filmového díla je vymyslet přitažlivý název. Nad tímto úkolem strávil realizační tým nejednu bezesnou emailovou diskuzi až se potom vykrystalizovalo jméno hlavního hrdiny, které předznamenalo konečný úspěch díla - KAKÁJEV. Hlubší technický a historický rozbor hrdinovi přisoudil ještě vojenskou hodnost kapitán a hrdina byl na světě:

Kapitán Kakájev

a máme už i název celého díla:

Po stopách kapitána Kakájeva

A nyní již bylo vše snadné, rychlé a efektivní naplánování scénáře, nominování účinkujících a vybavení technikou. Vzhledem k náročnosti a neopakovatelnosti scén bylo zvoleno pořízení záznamu na dvě nezávislé filmové kamery a to Canon HV20 a Panasonic SD100, obě filmující ve formátu fullhádé 1080pé, jedna na kazetu, druhá na paměťovou SD kartu. Jako neřešitelný se ukázal úkol výběru režiséra, neb každý hlasoval sám pro sebe a nikdo tudíž nezískal potřebnou většinu hlasů - vzhledem k vysoké profesionalitě herců však nakonec režie nebylo třeba, každý věděl naprosto intuitivně co má dělat.

...a můžeme vyrazit

Herci naladěni, připraveni, technika odzkoušena a úhledně zabalena na dlouhou cestu Shengenským prostorem, až ke břehům středozemního moře v líbezném francouském městečku La Levandou (u Bormes les Mimosas), kde už čeká připravená naše loď nesoucí magický název Philemon. Pro jachtařské nadšence doplňuji, že se jedná o 13 metrovou Bavárku 42 Cruiser.

Po důstojném vyplutí z maríny (bez najetí na mělčinu, nebo kolize s jinou lodí) nastavujeme autokokota na magnetický kurs 160° a valíme k prvnímu kotvišti - ostrůvky Ile de port cros poblíž pevniny. Po několika lahvích dobrého francouzského vína se ukládáme k posilňujícímu spánku  připraveni na druhý den vyrazit časně a překonat Atlanik (tedy alespoň naší kompetentní posádce se to tak zdálo)

Přeplavba

Ze sladkých snů nás budí hlasité „bůůdíííčééék“. Autor výkřiku není znám a je to dobře – šel by pod kýl... Kotva nahoru, plachty dolu a jedeme. Poprvé sledujeme výstup slunce z moře, zatím to byly vždy jen západy, škoda že tu s námi není Bradley.  Před námi je přes 113 mil dlouhá přeplavba z Francie až na Korsiku vedoucí přírodní rezervací se spoustou mořského života....

...setkání s kytovcem

 ... a ten na sebe nenechá dlouho čekat, první delfíny spatřujeme už po pár hodinách plavby, jsou všude okolo lodě, jeden dokonce zjevně utekl z cirkusu, neb předvádí vskutku nestandardní kousky. Po dalších hodinách plavby, znuděn bezduchými úvahami na téma zda se delfíni sdružují v hejnech, nebo stádech,  usedá Michalóza na oblíbené místečko na přídi a prohlíží nekonečné vodní hladiny před plavidlem. Najednou v dáli zpozoruje podivné světélko. Bere dalekohled, zkoumá, zkoumá a začíná tušit nevšední zážitek. Domlouvá audienci u kapitána (nikoliv Kakájeva, ale Tomína) a přesvědčuje ho o potřebě změnit kurs. Po chvilce dohadování kapitán velí „změna kurzu, nový kurs směrem přímo tam“ a autoritativně ukazuje pravicí do dáli. Kormidelník líně mačká tlačítka autokokota a už valíme směr záhadný objekt na obzoru.

Postupem času začíná být jasné, že záhadný objekt není nic jiného než „verlyba“, jak říká náš vrchní jedlík Peckie. Vypuká horečná aktivita, natahujeme neoprény a tukoprény, čistíme masky, nastává to patřičné vzrušení a nadšení pro nadcházející setkání se savcem všech savců. A to již plujeme vedle famózního hřbetu a na povel „včíl“ skáče skupina žabích můžu do vody,  kope ploutvemi směrem k nedaleké hoře velrybího tuku a masa (naštěstí pro všechny líný kormidelník zůstává na palubě). Kytovec, očividně nepotěšen zájmem dotěrného hmyzu, mávne ploutví a mizí v hlubinách. Zklamaní Yachtmeni lezou zpět na palubu, ale za pár minut je kytovec znovu zpozorován kousek od lodi a hon začíná na novo. Opakované pokusy nakonec vedou k dlouho očekávanému sblížení a naše podvodní kamera zachycuje všechny zúčastněné savce v plné kráse. Snad jediná vada na kráse je, že se scénáristovi nakonec nepodařilo podařený záběr vtlačit do našeho filmu.

Po setkání navazujeme na náš původní kurz, k večeru z oparu vystupují na obzoru vrcholky Korzických hor krásně zabarvené načervenalým světlem zapadajícího slunce. Ke Calvi dorážíme dlouho po setmění a kotvíme v přilehlé zátoce mimo hlavní záliv.

Krásy Korsiky

Den zahajuje vylodění a nákup základních zásob (pečivo, hajzlpapír a mlíčko), následuje potápění u vraku B17 v hloubce 28m. Nízká viditelnost však brání vychutnání pohledu z hladiny. Pouze zdatnější členové posádky podnikají náročnější ponory na nádech až k vraku.

Odpolední plavba vede oblastí severně od Porta, která se vyznačuje nádhernou krajinou, krása načervenalých skalisek se zde snoubí s profesionalitou naší posádky a v přírodní rezervaci Scandola tak vznikají další úchvatné scény našeho veledíla. Kotvíme u Porta.

Následující den vyrážíme nahlédnout i do nitra tohoto středozemního ostrůvku. Nejdříve Míla po vylodění prvního výsadku elegantním, ale zcela neprofesionálním způsobem, nadlouho umrtvuje motor gumáku, pak ale statečně slouží jako živý remorkér pro zbytek posádky. Sledujíce tok místní říčky, chvíli pás ve vodě, chvíli zase skoky po kamenech, objevujeme krásy Korsiky. Nacházíme scenérii vhodnou formátu kapitána Kakájeva a točíme klapku 362, pověstnou duchařskou scénu filmu, která toliko proslavila herecké umění ex-letušáka Míly. Slabší jedinci po několika hodinách náročného pochodu odpadávají a tvoří nesčetné skupinky odpadlíků. Větší část posádky je kvůli neklidnému moři a pro obavy o vybavení vyzvednuta jachtou přímo v ústí říčky, ode dna dělilo náš kýl místy pravděpodobně pouze pár centimetrů. Večer se tak nakonec všichni šťastně shledáváme na lodi plni nových zážitků.

Jachting, jachting a zase jachting

Další den dopoledne sbíráme síly v nádherné kruhové zátoce protkané tunely a jeskyněmi a pak si už užíváme naplno možností naší lodě a valíme na jih směrem k Ajaciu, škoda jen, že se nehne ani lísteček a stěžně jsou naší bárce pouze pro okrasu a celé břímě dopředného pohybu obstarává pataputy s obdivuhodným výkonem 40 koňských sil.

Po třech dnech strávených u pobřeží majestátního ostrova Korsika se vydáváme zpět směrem k francouzskému pobřeží. Setkání s dalšími třemi velrybami v zapadajícím slunci nás již nevyvádí z rovnováhy, nicméně i nyní si randezvous s kytovci vychutnáváme. Pozdě v noci, respektive skřivan by řekl brzo ráno, po 126 mílích zejména noční plavby, znavená posádka znovu kotví u ostrůvků Ile de port cros a celý den odpočívá.

Konec filmu, konec plavby, konec srandy

Přes den ještě dotáčíme zbývající scény filmu a vychutnáváme koupání u ostrůvků. Pozdě odpoledne vyrážíme směr pevnina, oněch zbývajících 8 mil hravě překonáváme na úchvatně silný boční vítr a kotvíme na noc v maríně.

Ráno pak oblíbenou loď vracíme (tentokráte bez většího poškození), nasedáme do stále se houpajících aut a vyrážíme. Cestou domů se ještě stavujeme v majestátním pohoří zvaném Alpy, prohlížíme bunkrové komplexy na cestě přes Col de la Bonette a průběžně vychutnáváme plody francouzské pohostinnosti. Míla hrdě a slovy „chtěl bych být kafíčkem“ v místní mateřštině objednává... Večer se výprava po chaotické diskuzi u McDonalds v krásném městečku Briancon rozpadá, ale všichni šťastně dorážejí do svých domovů.

Statistika je neúprosná: Upluto 336 Nm, z toho 97 Nm v noci, spáleno 229l nafty a spatřeny 4 velryby...

Pou žité odborné výrazy:

• Autokokot (dříve též autopirát) ------ lodní zařízení udržující konstantní magnetický kurs (někdy též zvaný autopilot)
• Pataputy ----- lodní motor, zpravidla diesláček od Volvo Penta.
• Tukoprén ----- Tepelně-isolační oděv pevně integrován na těle potápěče (medicínsky též nazýván „podkožní tuková vrstva“)
• Verlyba ----- Označení mořského savce používané v některých oblastech Českého ráje, zejména v oblasti Zakopané (všude jinde v ČR se používá mírně zastaralý termín Velryba)
• Yachtmeni ----- mimořádně schopná a zkušená skupina jachtařů.
• Ex-letušák ----- bývalý stevard letecké přepravy.